Mama, I'm coming home ....

A je to tu. Report z exkurze z glaciální geologie je odevzdán. Kolo prodáno. Karta do bazénu a na kafe vyčerpaná. Délka pobytu potvrzená. Už zbývá jen prodat učebnici, odhlásit se z úřadu a vytisknout si průvodce Berlínem.
Huš, nostalgie, kšá kšá!!!!

Nutno dodat, že poslední víkend jsem propařila ve velkém stylu - ve čtvrtek free koncert Of Minor Reflection - super! V pátek jsme s holkama vyrazily na prohlídku klubů kde jsme ještě nebyly a já si osvojila dovednost přenášení načepovaného piva v kabelce :) A v sobotu nám náhodou zůstala lahev Martini, tak jsme ji typicky islandsky vypily cestou do baru (jen ty 10 cm podpatky nám chyběly), a pak pařily až do zavíračky a bílého rána :)

Goodbye to Reykjavík's weekend nights!!

Ochutnávka islandské fauny :)

Odjezd se pomalu blíží, tak jsme v sobotu s holkama vyrazily na poslední blešák, každá jsme něco ulovila, já sem si opět usmlouvala 25% slevu, tentokrát na kabát :) A pak už jsme se odvelely do Íslenski Barin na ochutnávku islandské fauny a možná i něčeho dalšího. Bar nabízí isladské specialitky v malých porcích podávaných ve starých sklenicích, takže si můžete dát z každého zvířátka kousek a nezruinuje vás to :)

Vzhledem k tomu že jsme s Lenkou a Martou uzavřely sázku s papuchalky: "Když vás neuvidíme živé, tak vás sníme", moje volba byla jasná. K tomu přibyla v mém případě ještě velryba - plejtvák malý, a tatarák z jehněčího :) Lenka nakonec sázku s papuchalky prohrála, neboť si dala sobí burger a velrybu :) 

Po degustaci přišel čas na dezert - výtečnou pivní zmrzlinu z místního tmavého piva Kaldi. Nemůžu než doporučit, byla úžasná. Servírka se moc nepřetrhla, musely sme si ji po 20 minutách čekání jít objednat k baru, ale stála za to. Pak už sme se jen přesunuly k jezírku nakrmit vodní ptactvo a potom do Babalú na kafe, horkou čokoládu a sušenky. Cestou jsme potkaly promoakci Icelandwearu a po kladné odpovědi na otázku "Is the ice cream for free?" jsme si užily ještě banánový nanuk s čokoládou :-) 

Eat'em all!

Exkurze z Glaciální geologie

Pětidenní exkurze z glaciální geologie do blízkosti ledovců měla být zlatých hřebem semestru. No, pro mě tedy nebyla. První dva dny proběhly víceméně poklidně, autobus dělal zastávky na jižním pobřeží, psali jsme si "exkurzní deník", k večeři dostali řízek a vůbec spoustu jídla :) Pak měly následovat tři dny skupinové práce v předpolí Fláajökullu, jednoho z mnoha splazů Vatnajökullu. Do skupin jsme se nemohli rozdělit sami, ale byli jsme předrozděleni "náhodným výběrem". Naše skupina měla číslo dvě. Nevím jakým způsobem se vyučujícím podařilo vybrat největší loosery z celého kurzy :) Statistická pravděpodobnost byla minimální, papírově na tom naše skupina byla určitě dobře, ale nějak sme si asi nepadli do oka. A ještě k tomu nám moc nepřálo počasí - vítr o rychlosti 25 m/s, při kterém už člověk stěží stojí natož kope díru :) ale aspoň vím jak vypadá písečná bouře :)

No, v naší skupince jsem já a Marta, my dvě exkurzi rozhodně nebereme vážně, Thad, u kterého člověk nikdy neví, Eric, který neví vůbec nic a neustále vykřikuje že chce pryč, Algirdas, který ví hodně, ale je námi tak znechucen, že s námi moc nekomunikuje, a Catherine, která potřebuje dostat dobrou známku, takže to bere vážně :) Navíc jsme si museli zaplatit stravu v přepočtu za 100 €, která za ty peníze moc nestála (což irituje hlavně mě, jak jde o jídlo, neznám bratra :)
No, fotky s popisky jsou na rajčeti, mapka kde jsme byli je přiložená níže, a naše skupina se neustále schází a "pracuje" na reportu z exkurze, ačkoli nemáme nic moc co psát. Ale pořád to interpretujeme :)

Esja 4.5.

Konečně přišel ten den! Zdolala sem Esju! :) Tedy přesněji její nejsnáze dostupný vrchol Þverfellshorn ležící ve výšce 780 m n.m.. Hlavním vrcholem je Habunga (914 m n.m.), ležící asi 3 km od Þverfellshornu. Opsala sem si souřednice pro případ že by okolnosti byly příznivé a já pokračovala dál, ale nahoře bylo ještě dost sněhu, tak hlavní vrchol zůstane prozatím (a mnou asi napořád:) nepokořen :) 

Po ranní návštěvě obchodu kvůli rozměnění drobných na autobus jsem busem dojela do Mosfellsbaer, postavila se na hlavní silnici a během minuty mi zastavilo auto :) Na parkoviště pod Esju to byl jen kousek, přibližně 6 km, a týpek ještě většinu cesty protelefonoval, tak jsme si moc nezakonverzovali a už mě čekala cesta vzhůru. Během stoupání jsem odlovila kešku a pak se zděsila, protože se pode mnou objevilo stádo asi 25 školáků. Na vrchol jsme dorazili víceméně současně, pro srovnání moje kondice je horší než 14-ti letého chlapce v džínách, ale lepší než stejně staré dívky v teplákách :) Na vrcholu sem poobědvala, počkala až se stádo dofotí a zmizí (děvčata nahoře svlékla tepláky a mikiny a fotila se v tílku a kraťasech!) a šla hledat kešku, bohužel marně. Cestou dolů jsem se nějak rozeběhla, protože ačkoli mělo stádo aspoň půl hodiny náskok, na parkovišti jsme se sešli současně. Už nahoře mě napadlo, že by bylo fajn kdyby měli místo v autobuse, že by mě vzali zpátky do Reykjavíku :) Postavila sem se na silnici nakonec opravdu stopla autobus naložený právě tímto stádem :) Pan řidič se těšil že si konverzací se mnou připraví angličtinu na letní sezónu (marně:) ale nakonec sme probrali systém veřejné dopravy na Islandu a neskutečné množství aut která to zůsobila :)

Panorama z Esji, Reykjavík

Kolem dokola Reykjavíku na kole :)

Další loučení s kolem sem pojala jako návštěvu míst kde jsem ještě nebyla a bez kola už bych se tam těžko dostávala, spolu s lovením kešek, a nakonec z toho byla celkem pěkná okružní jízda :) (až mi přestane zlobit GoogleEarth nebo až přeformátuju data z gps, tak přidám i mapičku,slibuju :) 

Vyrazila jsem nejdřív na Perlan, pokochala se panoramaty, pak opět do Kopavoguru, kde mě ničí 2 kešky, které nemůžu najít, potom do Ellidáardaluru, údolí řeky Ellidá, poklidného parku uprostřed městského obchvatu, kde hopkají zajíčci, zurčí potůček a vodopád a zpívají ptáčci ... Kýč jak vyšitej! Už jsem jen čekala kdy mě přepadne Alenka :) Potom jsem měla v plánu pokračovat na další kešky na sever, ale nějak se mi za přestalo chtít, tak jsem sjela z kopce dolů do Hamraru (mají tam moc pěknou cyklostezku zavěšenou pod mostem), dala si na vyhlídce pozdní oběd a jela zpátky. Nemůžu říct že bych cestou bloudila, ale silnice mě neplánovaně vyhodila na místech, kde jsem byla na procházce svůj první den v Reykjavíku, tak mě popadla taková předodjezdová nostalgie :)

Celkem z toho je dalších 31 km na podhuštěných gumách a 3 kešky, fotky z výletu jsou na rajčeti. 

Panorama z Perlanu, S -> JV

Ellidáardalur

Ellidá

Cyklostezka Reykjavík - Hamrar

Jak mě málem eskortovali ... :)

Protože se pomalu blíží čas kdy prodám kolo, chtěla sem si udělat menší cyklovýlet po okolí a sesbírat cestou pár kešek. Volba padla na Bessastadir, sídlo islandského prezidenta, takové místní Lány :) kešky cestou se mi moc nedařily (já tvrdím že tam prostě nejsou! :) první jsem ulovila až na Gardaru, kde jsem neodolala a posvačila v mechu a lišejníku, protože šlapání proti větru na krapet podhuštěném horském kole člověka docela vysílí :) Pak jsem se vydala lovit kešku přímo do Bessastadiru, ale po chvíli bloudění po lukách a hledání cesty si pro mě z prezidentské rezidence přijelo velké černé auto a bylo mi oznámeno že tam nemám co dělat, oficiálně kvůli hnízdění ptáků. Akorát že ti ptáci byly ty samé husy, přes jejichž území vede v Reykjavíku cesta do školy :) Tak jsem se spakovala a ujížděla zpátky do maloměsta, kde jsem cestou vyzvedla ještě jednu kešku u termální pláže, celkové skóre za celý den tedy bylo 2 kešky a 36,5 km. 

Gardar

Bessastadir, z uctivé vzdálenosti :)

Ať žije první máj!

Protože prvomájové průvody si z dětství opravdu nepamatuju, vyrazila jsem se podívat na jeden místní :) Průvod byl zahájen hymnou pracujících - Internacionálou a pak už se pracující vydali za zvuků pochodové hudby (dechovky) směrem do centra. Na začátku se srocovaly odbory, pracující a jednotlivé zaměstnanecké kluby (pošta, knihovna ... jak to nazvat? :) a na konci průvodu už byl víceméně mix lidí co doma spáchali nějaký transparent a přišli vyjádřit svůj názor (mír!, svobodu Palestině! nějaké poselství na gay vlajce ... :) Celá akce byla zakončena jakýmsi programem na náměstí. 

Pokud si to chcete užít stejně jako já, mám k dispozici asi 10 minutové video. Ale při nahrávání se vždycky vyskytne chyba, takže video bude pro zájemce asi jen soukromě ;)