Kolem dokola Reykjavíku na kole :)

Další loučení s kolem sem pojala jako návštěvu míst kde jsem ještě nebyla a bez kola už bych se tam těžko dostávala, spolu s lovením kešek, a nakonec z toho byla celkem pěkná okružní jízda :) (až mi přestane zlobit GoogleEarth nebo až přeformátuju data z gps, tak přidám i mapičku,slibuju :) 

Vyrazila jsem nejdřív na Perlan, pokochala se panoramaty, pak opět do Kopavoguru, kde mě ničí 2 kešky, které nemůžu najít, potom do Ellidáardaluru, údolí řeky Ellidá, poklidného parku uprostřed městského obchvatu, kde hopkají zajíčci, zurčí potůček a vodopád a zpívají ptáčci ... Kýč jak vyšitej! Už jsem jen čekala kdy mě přepadne Alenka :) Potom jsem měla v plánu pokračovat na další kešky na sever, ale nějak se mi za přestalo chtít, tak jsem sjela z kopce dolů do Hamraru (mají tam moc pěknou cyklostezku zavěšenou pod mostem), dala si na vyhlídce pozdní oběd a jela zpátky. Nemůžu říct že bych cestou bloudila, ale silnice mě neplánovaně vyhodila na místech, kde jsem byla na procházce svůj první den v Reykjavíku, tak mě popadla taková předodjezdová nostalgie :)

Celkem z toho je dalších 31 km na podhuštěných gumách a 3 kešky, fotky z výletu jsou na rajčeti. 

Panorama z Perlanu, S -> JV

Ellidáardalur

Ellidá

Cyklostezka Reykjavík - Hamrar

Jak mě málem eskortovali ... :)

Protože se pomalu blíží čas kdy prodám kolo, chtěla sem si udělat menší cyklovýlet po okolí a sesbírat cestou pár kešek. Volba padla na Bessastadir, sídlo islandského prezidenta, takové místní Lány :) kešky cestou se mi moc nedařily (já tvrdím že tam prostě nejsou! :) první jsem ulovila až na Gardaru, kde jsem neodolala a posvačila v mechu a lišejníku, protože šlapání proti větru na krapet podhuštěném horském kole člověka docela vysílí :) Pak jsem se vydala lovit kešku přímo do Bessastadiru, ale po chvíli bloudění po lukách a hledání cesty si pro mě z prezidentské rezidence přijelo velké černé auto a bylo mi oznámeno že tam nemám co dělat, oficiálně kvůli hnízdění ptáků. Akorát že ti ptáci byly ty samé husy, přes jejichž území vede v Reykjavíku cesta do školy :) Tak jsem se spakovala a ujížděla zpátky do maloměsta, kde jsem cestou vyzvedla ještě jednu kešku u termální pláže, celkové skóre za celý den tedy bylo 2 kešky a 36,5 km. 

Gardar

Bessastadir, z uctivé vzdálenosti :)

Ať žije první máj!

Protože prvomájové průvody si z dětství opravdu nepamatuju, vyrazila jsem se podívat na jeden místní :) Průvod byl zahájen hymnou pracujících - Internacionálou a pak už se pracující vydali za zvuků pochodové hudby (dechovky) směrem do centra. Na začátku se srocovaly odbory, pracující a jednotlivé zaměstnanecké kluby (pošta, knihovna ... jak to nazvat? :) a na konci průvodu už byl víceméně mix lidí co doma spáchali nějaký transparent a přišli vyjádřit svůj názor (mír!, svobodu Palestině! nějaké poselství na gay vlajce ... :) Celá akce byla zakončena jakýmsi programem na náměstí. 

Pokud si to chcete užít stejně jako já, mám k dispozici asi 10 minutové video. Ale při nahrávání se vždycky vyskytne chyba, takže video bude pro zájemce asi jen soukromě ;)