Hudební víkend

Ačkoli mi kdysi někdo ohledně počasí řekl, že přírodu musíme přijímat s pokorou, předpověď na tento víkend byla vyloženě hnusná. Už asi 5 dní v kuse nám tu fouká "strong gale", tj. vítr o rychlostech 13-25 m/s, pravidelně každý den, a ne a ne přestat. Do toho sněhové a dešťové přeháňky, takže jeden den je venku 5 cm mokrého sněhu, další den z toho sluníčko a vítr udělají strašlivou břečku, a pak do toho celou noc prší, tak to aspoň rychle sleze, ale za den je to tam znova a dešťovosněhové kolečko se opakuje. 

Představa volného víkendu bez jakýchkoliv úkolů do školy, který musím strávit v pokoji se mi sice celkem zamlouvala, ale zjištění že zrovna tenhle víkend jsou 2 koncerty, které bych si nerada nechala ujít, a ještě k tomu zadarmo, se mi zamlouvalo ještě víc. 

Takže sem v pátek večer vzdala snahu přepracovat návrh své semestrální práce na Kvartérní prostředí, který se musel poslat do soboty, a s tím, že pokud to na aspoň nezkusím, tak budu litovat, jsem vyrazila na koncert Sólstafiru. Výsledkem byl pefektní zážitek, plný klub, a kapela hrající 2 hodiny v místnosti, kde se skoro nedalo dýchat (mají můj obdiv!).

V sobotu pak hrál Sykur, na který jsem se strašně těšila, ale pánové a dáma zklamali moje očekávání. To, že hráli pouze písničky z nového alba, by mi zas tak nevadilo, i když mám radši to předešlé, ale jinak se Sykur moc nepředvedli. Klub otvíral v devět, hrát začali o půlnoci, a po cca 40 minutách to zabalili s tím, že zpěvačka se necítí dobře. 

Takže nejsvětlejším bodem sobotního večera bylo pozvání na večeři od paní domácí. Na opravdickou konverzační večeři. Pokud si představíte moje konverzační dovednosti v češtině a vynásobíte je angličtinou, dostanete přibližný výsledek. Ale zapečená ryba s brambory a salátem byla skvělá. 

Příští týden peču na oplátku štrůdl.